530. Poselství Ježíše ze dne 11. července 2010.

Nástroj: Marie des Philippines


ČÍM JE VAŠE EGO VĚTŠÍ, TÍM TĚŽŠÍ JE CESTA OČISTY


Náš Pán mě v posledních týdnech mnoho naučil o odpuštění, ale já si často říkala, proč mám neustále pokračovat v odpouštění a v přijímání odpuštění u zpovědi. Pokaždé, když jsem měla milost zpovědi a eucharistie, myslela jsem, že prostřednictvím svátosti jsem onu osobu osvobodila tím, že jsem jí odpustila.

Ale pak vždy, den, týden, měsíc nebo dokonce roky později, můj pocit hněvu, hořkosti a zloby se vmísil jako plevel do mé mysli, přesto, že jsem onu osobu skutečně osvobodila….

Požádala jsem tedy Pána v této věci o osvícení.

[úvod lehce zkrácen]


Ježíš: Když se koncentruješ na Mne, když si vybereš žít se Mnou, ve Mně a skrze Mne, když posloucháš mýma ušima a vidíš ostatní, ty, kteří tě zranili nebo zradili mýma očima, tehdy máš soucit a milost odpustit druhým, stejně tak jako sobě samé, a hledat mé odpuštění.

Když se koncentruješ na Mne, pak tehdy už jsi mrtvá sobě samé. Ale popření sama sebe je kříž, který musíš snášet pro hříchy těla, neboť vášně těla jsou tolik vrostlé do tebe, více, než kdykoliv v minulosti. Umrtvování sama sebe může zvítězit nad výlučnou sebestředností, ale jen skrze mou milost, stálou modlitbu, oběť a kázeň.

Jsi jako nádoba, kterou jsem ti již ukázal. Ukázal jsem ti, jak na způsob této nádoby – velké hnědé vázy s širokým hrdlem – tě dělám stále více maličkou, abys už žádným způsobem nemohla více trpět hněvem, hořkostí a pomstychtivostí.

(Uvnitř této vázy byly velké tenisové míčky popsané slovy Hněv, Hořkost a Pomsta. A tehdy mně byl ukázán míček velikosti palce (2,5 cm) z jílu a já jsem pochopila, že Bůh chce, abychom byli takovými).

Každý den si můžeš vybrat ve způsobu bytí jako velké vázy, a tedy schopné obsahovat bolest, hořkost a beznaděj směřující ven i dovnitř. Vidím tvoje touhy, čtu úmysly tvého srdce a ty také vidíš, že zápas je velký, protože tento svět je hluboce zaměřen na korunování tvého "já".

Velikost vázy, kterou jsem ti ukázal, je velikostí tvého ega. Čím větší je tvé ego, tím těžší je cesta očisty, kterou musíš podstoupit. Protože čím více se připoutáš k touze, abys byla milována, obdivována, chválena a vyvyšována, tím méně můžeš přijmout to nebo ono ponížení, urážku a bolest v mém jménu, a tím víc musíš snášet hněv, bolest a hořkost.

Je to míra velikosti tvého ega, které musím neustále drtit a měnit v prach. Cesta, kterou jsem ti určil, vyžaduje mou milost, neustálé hledání pokory a vedení deníku smrti tvého já, okamžik za okamžikem.

Nemysli si, že se ti nepodařilo stát se maličkou, když jsi byla u zpovědi, neboť v této chvíli ses přichytila k mé milosti a chtěla jsi být malá, nebýt nic. V tomto okamžiku jsem ti dal klid a byla jsi obnovena v duchu. Nicméně, během dne si odpočineš, a když se probudíš, svět nad tebou vítězí a pokud nejsi zahalena do mé milosti, každý den proniknutá mou pokorou (litaniemi pokory), přijímajíce jakékoliv ponížení, bolest a urážky v mém jménu, pak tehdy se znovu stáváš onou vázou.

V každém okamžiku si musíš přát být malá jako ona kulička jílu velikosti jednoho palce, kterou jsem ti ukázal, protože když jsi malá, můžeš lépe zvládnout hněv, zranění, cynismus, zklamání, bolest.

Jak chceš být v tomto světě, po kterém toužíš a přitom jemu nenáležet? Abys byla malá, mé dítě, buď tak malá, jako je tvoje Matka, a takto chci, aby byly všechny mé děti. Přeji si, aby se takovým stal každý z vás. Není to snadné uskutečnit v tomto světě, ve kterém nyní žijete. Svět z vás chce udělat velikou pozemskou vázu.

Nebuď k sobě příliš tvrdá, když selžeš, když padneš; proto je tady tvoje Matka. Tak, jako je její život pro tebe vzorem, stejně tak máš útočiště ve svátosti smíření. Musíš být pokorná, musíš se kát a žádat Ducha Svatého, aby bydlel a pracoval v tobě tak, aby tě strávil, utvářel, aby tě vedl a proměnil tak, aby všechny tvoje myšlenky vedly ne k tvému já, ale ke Mně, k mému utrpení.

Když chceš být malou hliněnou kuličkou, musíš žádat mou milost, aby tě zbavila tvého falešného obrazu sebe samé. Otec vidí člověka jinak, než ho vidí svět. Je třeba si zvolit v každém okamžiku každého dne náležet Otci.

Už jsem ti řekl o pouti kříže, to ale musíš napsat jindy. Prozatím je důležité usilovat, abys byla tou malou kuličkou hlíny. Když se však vždy spoléháš na vlastní důvtip, svou sílu a svou představu o sobě samé, dotud jsi nedosáhla úrovně "ničeho", o kterou chci, abys usilovala se jí stát.

Chci, abys usilovala, mé dítě, každý den být tak maličká, aby žádné zlo nemohlo být obsaženo ve tvém srdci, jenom má láska. Chci, abys usilovala o to, být každý den tak malá, aby žádné ponížení nebylo příliš těžké přijmout, abys ho mohla snášet za účasti mé síly a abys viděla ostatní jenom mýma očima.

Když se jednou staneš tak malá a pokorná jako má Matka, uvidíš svět velice jinak. Jako Prostřednice všech milostí tě bude učit svým cestám. Jednoduše, buď otevřená a žádej, bude ti dáno. Vyber si nebýt nic a Otec ti bude moci dát nebe.

Nebe nemůže vládnout na zemi dříve, dokud neodumřete sobě samým na všechny způsoby světa. Vláda nebe na zemi je už za dveřmi, mé dítě. Následuj vždy Marii, modli se každý den, každou hodinu, žij své posvěcení, modli se litanie pokory každý den, nabízej oběti, žádej nebýt nic a Já ti to dám, a pak se budeš moci dát druhým, protože budeš žít v mém Světle.

Ježíš



Převzato z http://apparitionsmariales.org, (dnes na fb)




zpět